
Paretovo pravidlo, známé také jako pravidlo 80/20 nebo Paretův princip, říká, že většinu výsledků přináší menšina příčin. Typicky zhruba 80 % efektu vychází z 20 % vstupů. Pětina zákazníků nese většinu tržeb a pětina stránek webu většinu návštěv. Přesná čísla se liší podle oboru i firmy, někdy vyjde 70/30, jindy 95/5. V marketingových datech ale skoro nikdy nenajdeš rozdělení, kde by každá položka vážila stejně.
Zařazení
- Typ jevu: statistické pravidlo nerovnoměrného rozdělení, samo o sobě není kognitivní zkreslení
- Zkreslení, které odhaluje: intuitivně čekáme, že každý zákazník, produkt i stránka váží zhruba stejně
- Mentální oblast: Rozhodovací, prioritizace
- Marketingová funkce: Strategie a rozpočet
- Nákupní cesta: napříč, nejvíc věrnost a opakovaný nákup
- System 1 / System 2: System 2 (vědomá práce s daty)
Ve zkratce
- Co to je: malá část příčin dělá velkou část výsledků.
- Proč na tom záleží: mozek čeká rovnoměrné rozdělení, a tak čas i rozpočet rozhazujeme rovným dílem.
- Kde to potkáš: tržby podle zákazníků, návštěvy podle stránek, prodeje podle produktů, výdaje podle klíčových slov.
- Jak to využít: najdi svých 20 %, dej jim nepoměrně víc péče a zbytek neodepisuj bez testu.
Příběh ze života
Italský ekonom Vilfredo Pareto učil na konci 19. století v Lausanne a zkoumal, jak jsou rozdělené příjmy. V díle Cours d’économie politique z let 1896 a 1897 ukázal, že malá část lidí drží velkou část bohatství a že rozdělení sleduje mocninný zákon. Oblíbenou větu o tom, že v Itálii patřilo 80 % půdy 20 % lidí, v originále nenajdeš.
Traduje se i historka, že stejný poměr Pareto našel na zahrádce, kde pětina lusků dala většinu hrachu. Hezká storka, ale ta už doložená není.
Pravidlem pro manažery z Paretova pozorování udělal až americký odborník na kvalitu Joseph M. Juran. V příručce Quality Control Handbook z roku 1951 mu dal jméno Paretův princip a mluvil o rozhodujícím malém počtu a triviální většině (vital few and trivial many). V roce 1974 sám přiznal, že Paretovi připsal věci, které neudělal, a že by se princip měl spíš jmenovat po něm.
Z triviální většiny pak Juran udělal užitečnou většinu. Nechtěl, aby manažeři zbytek odepsali. Do praxe se pravidlo dostalo všude, například Steve Ballmer v roce 2002 napsal zákazníkům Microsoftu, že 20 % chyb v jejich softwaru způsobuje 80 % hlášených pádů.
Paretovo pravidlo na mém webu
Udělal jsem si stejné cvičení na vlastních datech. Search Console za 3. 8. až 1. 11. 2026 eviduje 183 českých adres patrikpilous.cz, které měly aspoň jedno zobrazení ve vyhledávání, a dohromady 947 kliků z Googlu. Seřadil jsem je od nejlepší a sečetl.
37 stránek, tedy přesně pětina, přineslo 90 % všech kliků. Jediný článek pak sám nasbíral 337 kliků, to je 36 % celé návštěvnosti z vyhledávání. A 92 stránek za tři měsíce nedostalo ani jeden klik. U mě tedy neplatí 80/20, ale spíš ještě dramatičtější 90/20.

Jak Paretovo pravidlo funguje
Nerovnost vzniká tam, kde úspěch přitahuje další úspěch. Ukážu to na článku. Když se dostane na první stránku Googlu, víc lidí ho přečte, někteří na něj odkážou a odkazy mu pomůžou udržet nebo zlepšit pozici, takže za rok nemá dvakrát víc návštěv než článek na druhé stránce, ale klidně desetkrát víc. Podobně spokojený zákazník nakupuje častěji a dražší věci. Sociologové tomu říkají Matoušův efekt.
Ekonomové takovému rozdělení říkají Paretovo a poměr 80/20 je jen jeden jeho bod. Proto se obě čísla nemusí sčítat do sta. Může platit, že 10 % zákazníků dělá 60 % tržeb. Jedno číslo popisuje příčiny, druhé výsledky.
Kognitivní zkreslení přichází, když data před sebou nemáme. Odhadujeme, že každá položka přispívá zhruba stejně, a tak má každá kategorie v e-shopu stejně dlouhý text a každý kanál podobný kus rozpočtu. Taková rovnost působí férově, ale v praxi znamená, že nejvýkonnější části byznysu dostávají stejně málo pozornosti jako ty, které skoro nic nepřinášejí.

Využití v marketingu
Paretovo pravidlo je v marketingu hlavně nástroj prioritizace. Ve chvíli, kdy máš omezený rozpočet a čas, ti řekne, kam se podívat jako první. Postup je u všech příkladů stejný. Seřadíš položky od nejlepší a hledáš místo, kde se součet láme.
- ABC analýza zákazníků. Vyexportuj zákazníky za posledních 12 měsíců, seřaď je podle obratu (nebo lépe podle marže) a dopočítej kumulativní podíl. Skupina A je zhruba do 80 % tržeb, B do 95 %, zbytek je C. Skupině A dej osobní kontakt a přednostní péči. Pomůže i výpočet CLV, ať víš, kolik ti zákazník přinese za celou dobu spolupráce.
- Obsah a SEO. V Google Search Console seřaď stránky podle kliků za tři měsíce. Horní pětinu aktualizuj a prolinkuj jako první, protože tam už máš pozice a malé zlepšení se rychle projeví.
- Produktové portfolio. V e-shopu obvykle malá část produktů dělá většinu obratu. U nich hlídej sklad, cenu, fotky a texty. Výpadek bestselleru bolí víc než dvacet mrtvých položek.
- PPC a klíčová slova. V Google Ads často pár výrazů utratí většinu rozpočtu. Projdi je jako první.
- Zákaznická péče. Seřaď dotazy na podporu podle typu. Opakující se problém často vyřeší jedna úprava webu, třeba jasnější informace o dopravě.
Všechny body mají společné, že výsledkem je pořadí, ne škrtání. Co je dole v tabulce, nemusí být k ničemu, jen to nemá přednost.
Kde Paretovo pravidlo v marketingu klame
Poučka svádí k závěru, že stačí hýčkat nejlepší zákazníky a zbytek nechat být. Data ze spotřebního zboží ukazují něco jiného. Byron Sharp, Jenni Romaniuk a Cathy Graham z Ehrenberg-Bass Institute v roce 2019 prošli nákupní data mnoha značek a nejaktivnějších 20 % kupujících dělalo v průměru zhruba polovinu prodejů, ne 80 %.
Pracovní studii proto nazvali Marketing’s 60/20 Pareto Law. Lehcí kupující, kteří nakoupí jednou za rok, jsou dohromady pořád velká část tržeb a růst značky stojí hlavně na nich.
Druhý protipříklad je dlouhý chvost. Anita Elberse z Harvard Business School v roce 2008 v HBR rozebrala data hudební služby Rhapsody. Nejlepších 10 % skladeb mělo 78 % všech přehrání a nejlepší 1 % skladeb 32 %. Hity táhnou víc, než tvrdili zastánci dlouhého chvostu, ale zbytek katalogu se přehrává taky.
Položky, které se prodávají málo, proto mohou mít v nabídce smysl. Dotvářejí šíři sortimentu a přivádějí hledání na méně častá slova. Rozhodni podle marže a role v nabídce, ne podle pořadí v tabulce tržeb.
Jak s pravidlem pracovat, aby tě nepodvedlo
Největší chybou je brát 80/20 jako hotový výsledek. Je to jen otázka, kterou má smysl položit vlastním datům.
- Nejdřív změř, pak rozhoduj. Spočítej skutečný poměr. Stačí tabulka a deset minut.
- Nečekej přesně 80/20. Na mém webu je to 90/20, u jiného byznysu třeba 50/20. Strategie se mění podle toho, jak strmá křivka je.
- Dívej se na zisk, ne jen na tržby. Zákazník s největším obratem může mít nejnižší marži a nejvíc reklamací.
- Sleduj pohyb v čase. Dnešní horní pětina se za rok obmění. Kdo přestane krmit spodek, nemá odkud brát nové hvězdy.
Postup opakuj aspoň jednou za čtvrtletí. Pozice v Googlu, sezóna i nové produkty pořadí rychle přeskládají.
Jak se to potkává s dalšími zkresleními
Paretovo pravidlo se rádo spojuje s klamem přeživších. Kdo studuje jen horních 20 % produktů nebo článků, vidí, co uspělo, ale ne to, co mělo stejné vlastnosti a propadlo.
Další spojení je s heuristikou dostupnosti. Bestsellery a největší klienty máme v hlavě pořád, a proto jejich podíl přeceňujeme i bez dat. Pětina, o které mluví celá firma, je někdy ve skutečnosti jen desetina tržeb.
Zajímavé otázky k tématu
Co je Paretovo pravidlo?
Pravidlo 80/20, podle kterého většinu výsledků způsobuje menšina příčin. Například 20 % zákazníků přinese zhruba 80 % tržeb.
Platí pravidlo 80/20 vždy přesně?
Ne. Popisuje nerovnoměrné rozdělení a skutečný poměr se liší podle dat. Na webu patrikpilous.cz vyšlo 90/20, u spotřebních značek měří Ehrenberg-Bass Institute v průměru zhruba 50/20. Vždy si ho spočítej ve vlastních číslech.
Jak Paretovo pravidlo využít v marketingu?
Seřaď zákazníky, produkty, stránky a klíčová slova podle výsledků a nejvíc času věnuj horní pětině. Spodek nepouštěj bez testu, roste z něj budoucí byznys.
Jaký je rozdíl mezi Paretovým pravidlem a Paretovým optimem?
Paretovo pravidlo popisuje nerovnost mezi příčinami a výsledky. Paretovo optimum je ekonomický stav, kdy nejde nikomu přilepšit, aniž by si jiný pohoršil.


[…] Vidím to i na vlastním webu. Jeden článek přinesl za tři měsíce víc kliků z Googlu než dalších devět nejsilnějších stránek dohromady. Je nahoře, tak se na něj kliká, a protože se na něj kliká, drží se nahoře. Celé rozdělení mých stránek ukazuju u Paretova pravidla. […]