kognitivní zkreslení

Matoušův efekt popisuje, jak výhoda plodí další výhodu. Kdo už má náskok v pozornosti, penězích, zdrojích, odkazech nebo recenzích, získává další nepoměrně snadněji a rozdíl mezi ním a ostatními se zvětšuje. Jméno má podle verše z Matoušova evangelia, podle kterého tomu, kdo...

Paretovo pravidlo, známé také jako pravidlo 80/20 nebo Paretův princip, říká, že většinu výsledků přináší menšina příčin. Typicky zhruba 80 % efektu vychází z 20 % vstupů. Pětina zákazníků nese většinu tržeb a pětina stránek webu většinu návštěv. Přesná čísla se liší podle...

Goodhartův zákon říká, že když se z ukazatele stane cíl, přestane být dobrým ukazatelem. Jakmile lidé vědí, že je hodnotí podle čísla, začnou zlepšovat číslo místo věci, kterou mělo měřit. Kobří efekt je jeho blízký příbuzný. Odměna nebo pravidlo, které mělo problém vyřešit,...

Golemův efekt (golem efekt, anglicky golem effect) je psychologický jev, při kterém nízká očekávání vedou k horšímu výkonu. Šéf nebo učitel o někom předem usoudí, že na úkol nemá, a začne se k němu podle toho chovat. Dává mu méně prostoru a méně důvěry. Člověk to vycítí,...

Nudge (z angličtiny, doslova šťouchnutí nebo postrčení loktem) je drobná změna prostředí, ve kterém se rozhodujeme, která lidi předvídatelně posune k určité volbě. Nesmí nic zakázat ani výrazně měnit pobídky a jiná volba musí zůstat snadno dostupná. Pořadí možností, výchozímu...

Heuristika je mentální zkratka, pravidlo palce, kterým mozek dojde k úsudku rychle a bez úplné analýzy. Místo toho, aby vážil všechny informace, sáhne po jednom vodítku, třeba po tom, co si snadno vybaví nebo co dělají ostatní. Většinou to stačí. Když zkratka selže pořád...

Hawthornský efekt (anglicky Hawthorne effect) popisuje, jak lidé mění své chování, když vědí, že je někdo sleduje nebo měří. Pracují pečlivěji a dodržují pravidla, která jindy obcházejí. Jméno má podle továrny Hawthorne Works u Chicaga, kde se ve 20. letech zkoumalo, jak...

Stanfordský vězeňský experiment (Stanford Prison Experiment) je slavná a dnes silně zpochybněná studie psychologa Philipa Zimbarda z roku 1971. Studenty rozdělil na dozorce a vězně a zavřel je do vězení ve sklepě Stanfordovy univerzity. Pokus měl trvat dva týdny, skončil po...

Aschův experiment (Asch conformity experiment) je pokus, který ukázal, jak silná je konformita, tedy sklon přizpůsobit vlastní úsudek skupině. Psycholog Solomon Asch posadil studenty mezi herce, kteří schválně tvrdili, že stejně dlouhá je jiná čára, než jaká opravdu byla. Víc...

Milgramův experiment (anglicky Milgram experiment) je psychologický pokus o poslušnosti autoritě, který americký psycholog Stanley Milgram spustil v roce 1961 na Yaleově univerzitě. Účastníci měli na pokyn experimentátora dávat jinému člověku šoky od 15 do 450 voltů, ve...

Placebo efekt (anglicky placebo effect) je zlepšení, které přináší očekávání a kontext léčby, i když účinná látka chybí. Placebo samo je neúčinná věc, typicky cukrová tableta nebo předstíraný zákrok, a pacient ji vnímá jako léčbu. Když se mu potom uleví, podílí se na tom...

Syndrom podvodníka (anglicky impostor syndrome, často psáno i imposter syndrom) je přesvědčení schopného člověka, že své úspěchy nezasloužil a že ho okolí brzy prokoukne. Úspěch si vysvětluje štěstím nebo dřinou, vlastní schopností skoro nikdy. Jev v roce 1978 popsaly...

Skupinové myšlení (anglicky groupthink) je způsob rozhodování, při kterém soudržná skupina dá přednost shodě před kritickým zhodnocením možností. Lidé v týmu své pochybnosti spolknou, protože nechtějí kazit atmosféru ani zdržovat. Mlčení ostatních si pak každý vyloží jako...

Teorie rozbitých oken (Broken Windows Theory) tvrdí, že viditelné známky zanedbání, třeba rozbité okno nebo posprejovaná zeď, dávají lidem signál, že tady pravidla nikdo nehlídá. Následně přibývá dalšího nepořádku a postupně i vážnějšího porušování pravidel. Pojmenovali ji v...

Hanlonova břitva (Hanlon’s Razor) je pravidlo, které radí nepřisuzovat zlému úmyslu to, co se dá dostatečně vysvětlit chybou, nevědomostí, nepozorností nebo přetížením. Původní anglické znění mluví o hlouposti, já v hesle mluvím o obyčejném lidském selhání, protože to...

Dunbarovo číslo (Dunbar’s Number) je odhad, kolik stabilních vztahů dokáže jeden člověk udržet. Nejčastěji se uvádí 150, jde ale o odhad s velkým rozptylem. Počítají se lidi, které znáš osobně, víš, odkud se znáte, a čas od času s nimi mluvíš. Číslo odvodil britský...

Peterův princip (anglicky Peter Principle) je satirické tvrzení Laurence J. Petera, že v hierarchii každý zaměstnanec stoupá, dokud nedosáhne úrovně své neschopnosti. Firmy povyšují za výkon v dosavadní práci, jenže ten o schopnostech pro vyšší roli vypovídá málo. Kdo na nové...

Parkinsonův zákon (anglicky Parkinson’s Law) říká, že práce se roztáhne tak, aby vyplnila čas vyhrazený na její dokončení. Úkol na odpoledne zabere týden, když na něj týden dostaneš. Britský historik C. Northcote Parkinson ho v roce 1955 napsal jako satiru na úřady....

Weberův zákon (Weber’s Law) říká, že nejmenší rozdíl, kterého si člověk ještě všimne, roste spolu s velikostí původního podnětu. Tomu nejmenšímu postřehnutelnému rozdílu se říká rozdílový práh (just noticeable difference, zkráceně JND). Zákon vznikl ve fyziologii smyslů...

Vidíme jen úspěchy, protože neúspěchy zmizely z dohledu. Letadla Abrahama Walda, příběh Báry a využití v marketingu i analýze.

Čím víc lidí přihlíží, tím míň jich pomůže. Případ Kitty Genovese, pokusy Darleyho a Lataného a proč neadresné CTA na webu selhává.

Čím míň umíme, tím jistější si jsme. Příběh lupiče s citronovou šťávou, křivka sebevědomí a využití Dunningova-Krugerova efektu v marketingu.

FOMO je strach z propásnutí, který nutí jednat hned. Co znamená zkratka, syndrom FOMO, příběhy z letenek i sítí a využití v marketingu.

Za správné považujeme to, co dělají ostatní. Aschův experiment, Cialdini a využití sociálního důkazu v marketingu (recenze, počty, reference).

Snaha něco utajit paradoxně zvýší pozornost. Příběh Barbry Streisand, reaktance a jak se Streisand efektu vyhnout v PR a krizové komunikaci.

Příliš mnoho možností vede k paralýze a menší spokojenosti. Experiment s marmeládami, Barry Schwartz a jak zúžit nabídku, aby prodávala.

Přidáváme se k něčemu proto, že se přidávají ostatní. Původ pojmu bandwagon, Leibenstein a jak ukázat rostoucí oblibu, plus vztah k sociálnímu důkazu.

Nedokončené úkoly si pamatujeme líp a nedají nám pokoj. Zeigarniková a číšníci, progress bary a jak efekt využít, plus vztah k IKEA efektu.

Třetí nastražená možnost změní volbu mezi dvěma dalšími. Příběh The Economist, popcorn a využití efektu návnady v cenících.