
Google Search Console, zkráceně GSC, je bezplatný nástroj Googlu, ve kterém vidíš, jak tvůj web vypadá z pohledu vyhledávače. Ukáže dotazy, na které se zobrazuješ, kliknutí, průměrnou pozici a stav indexace každé stránky. Čísla jsou měřená přímo Googlem (Tzn. first party data), ne odhadnutá nástrojem třetí strany, a proto je to první přístup, o který si u každého nového klienta řeknu. Jsou tam vidět jednak to, jak se webu daří u Googlu, na co rankuje, ale i například ruční penalizace.
GSC používám od samotného začátku, co dělám SEO a marketing. Role tohoto nástroje a jeho přínos se za poslední roky příliš nezměnila.
Měří ale jen služby Googlu, vedle vyhledávání ještě Discover s Google News (dnes i AI). Ale návštěvy ze Seznamu, z Bingu, z ChatGPT nebo z Perplexity v ní nenajdeš stejně tak jiné kanály jako je emailing, PPC. Pod nadpisy níž je postup, jak web přidat a ověřit, jak se Search Console používá v praxi a hlavně kde data lžou nebo chybí.
Od Webmaster Tools k Search Console
Nástroj vznikl kolem roku 2005 pod jménem Google Webmaster Tools. V květnu 2015 ho Google přejmenoval na Search Console s vysvětlením, že ho dávno nepoužívají jen webmasteři, ale i majitelé firem, marketéři, vývojáři a SEO konzultanti. Odtud zkratka GSC, která se v oboru ujala.
Velký zlom přišel v lednu 2018, kdy Google spustil novou verzi rozhraní. Přehled Výkon tehdy dostal 16 měsíců historie, a tím i možnost porovnat data meziročně, což u e-shopů se sezónou dává smysl víc než srovnání s předchozím měsícem. Od roku 2021 umějí filtry regulární výrazy a od prosince 2024 je k dispozici pohled za posledních 24 hodin.
Jak přidat web do Search Console krok za krokem
Přihlášení probíhá přes běžný účet Google na adrese search.google.com/search-console. Pak přidáš takzvanou službu, což je v řeči Search Console jeden web nebo jeho část. Na výběr máš dva typy a podle nich se liší i ověření vlastnictví.

Doménová služba (třeba patrikpilous.cz) zahrnuje všechny subdomény a oba protokoly, tedy http i https, s www i bez. Ověřit ji jde jen záznamem TXT v DNS u registrátora domény. Služba s předponou URL, třeba adresa začínající https a www, pokryje jen adresy, které začínají přesně tímhle řetězcem včetně protokolu. Adresa na http nebo na subdoméně m. do ní už nespadá.
- Otevři Search Console a v nabídce služeb zvol Přidat službu.
- Vyber doménovou službu, pokud máš přístup k DNS. Když ho nemáš, zvol předponu URL.
- U domény zkopíruj záznam TXT a vlož ho do DNS. U předpony vyber soubor HTML, značku meta, Google Analytics nebo Google Tag Manager.
- Klikni na Ověřit. Změna v DNS se někdy propisuje pár hodin, proto můžeš ověření odložit a dokončit později.
- Vlož do sekce Sitemapy adresu své mapy webu a v Nastavení přidej další uživatele.
Já zakládám vždy doménovou službu jako hlavní a vedle ní předpony pro jazykové mutace nebo blog, když je chci sledovat zvlášť. Podřízené služby se po ověření nadřazené ověří samy. Data se mimochodem začnou sbírat už ve chvíli, kdy službu přidáš, ještě před ověřením. U úplně nového webu ale může trvat až týden, než se v přehledech něco objeví.
Jedna past, kterou vidím pravidelně. Ověření platí, jen dokud ověřovací token na webu zůstává. Při redesignu vývojář smaže meta značku nebo soubor HTML a firma přijde o přístup ve chvíli, kdy ho nejvíc potřebuje. Proto přidávám vždycky dvě metody ověření najednou, DNS a jednu další.
Co v Search Console najdeš
Rozhraní je rozdělené do přehledů a každý odpovídá na jinou otázku. Nejvíc času trávím ve Výkonu a v Indexování, zbytek otevírám, když něco hoří. Tohle je sedm přehledů, které za ty roky reálně používám.
- Výkon ve vyhledávání. Kliknutí, zobrazení, CTR a průměrná pozice po dotazech, stránkách, zemích a zařízeních.
- Indexování stránek. Kolik URL je v indexu a proč zbytek není, s důvody jako duplicita, noindex, chyba 404 nebo procházeno, ale neindexováno.
- Kontrola URL. Stav jedné adresy, Googlem zvolený canonical, živý test a žádost o indexaci.
- Sitemapy. Odeslané mapy webu, kdy je Google naposledy četl a kolik adres z nich zná.
- Odkazy. Nejčastěji odkazované stránky, odkazující weby a texty odkazů. Přehled je hrubší než v Ahrefsu, ale je přímo od Googlu.
- Zkušenosti a Core Web Vitals. Rychlost a stabilita stránek z dat skutečných uživatelů Chromu.
- Manuální opatření a bezpečnost. Ruční postih od Googlu nebo napadený web. Když tu něco svítí, má to přednost přede vším ostatním.
Pro začátečníka je nejdůležitější vědět, co je proces, který stojí za čísly. Google stránku nejdřív najde a projde, tomu se říká crawling. Pak ji uloží do indexu, viz indexace, a teprve potom ji může ukázat ve výsledcích. Search Console ti ukáže, kde v téhle řadě stránka uvázla.
Jak Search Console používám v praxi
Tahle část je důvod, proč jsem článek psal. Většina návodů skončí u popisu menu, ale hodnota Search Console je v tom, jaké otázky jí položíš. Tady je pět, které pokládám u klientů nejčastěji, v pořadí podle toho, kolik práce ušetří.
Dotazy na pozicích 5 až 15
Stránka, která má na dotaz průměrnou pozici kolem desáté, obvykle už Google k tématu řadí. Často jí chybí kousek a ten bývá levnější než psát nový článek. Je to moje pracovní heuristika, ne pravidlo, průměr může schovávat i velmi rozdílné pozice. V rozhraní filtr na pozici není, proto si tabulku dotazů seřadím podle pozice, stáhnu ji nebo data vezmu z API a nechám si jen řádky mezi pátou a patnáctou pozicí s rozumným počtem zobrazení.
U každého takového dotazu pak otevřu cílovou stránku a hledám, jestli na něj vůbec odpovídá. Často se ukáže, že dotaz v textu skoro není, chybí mu vlastní mezititulek nebo ho přebíjí jiná stránka webu. Úprava titulku, nová sekce nebo silnější interní odkaz jsou pak první věci, které zkouším, protože je mám hotové za hodinu a výsledek uvidím do pár týdnů.

Porovnání dvou období
V záložce s datem je volba Porovnat. Já ji používám dvojím způsobem. Posledních 28 dní proti předchozím 28 ukáže, jestli zabrala konkrétní úprava. Meziroční srovnání stejného měsíce zase odfiltruje velkou část sezóny, takže nepanikaříš, když v létě spadne návštěvnost e-shopu se zimní obuví.
Porovnání má smysl hlavně po stránkách a po dotazech, ne jen v celkovém grafu. Celkový pokles o deset procent může schovávat jednu kategorii, která spadla o polovinu, a zbytek webu, který roste. Bez rozpadu bys hledal příčinu na úplně špatném místě.
Kanibalizace dvou stránek
Když vyfiltruješ jeden dotaz a přepneš tabulku na Stránky, uvidíš všechny URL, které Google na ten dotaz ukazoval. Dvě nebo tři adresy se střídajícími se pozicemi jsou typický obraz toho, čemu se říká kanibalizace. Ne každá je problém, ale každou je dobré vidět.
Ruční kontrola dotaz po dotazu funguje u malého webu. U e-shopu s tisíci produkty to stahuji z API a páry stránek hledám hromadně, protože rozhraní ukáže vždy jen jeden dotaz najednou.
Filtry s regulárními výrazy
Regex filtr v Search Console umí od dubna 2021 a od června 2021 i negativní shodu. Google používá syntaxi RE2. Pro mě je to nejrychlejší způsob, jak rozdělit data na skupiny, které v rozhraní jinak nejdou. Tyhle čtyři výrazy mám uložené a používám je skoro u každého webu.
- Otázky. Výraz ^(jak|co|proč|kolik|kde|kdy) vyfiltruje dotazy, které začínají otázkou. Ukáže, na co by měly odpovídat články a FAQ.
- Brand proti nebrandu. Výraz se jménem značky a jejími překlepy, třeba pilous|piluos|patrikpilous, s volbou Neodpovídá oddělí lidi, kteří tě už znají.
- Nákupní záměr. Výraz cena|levn|koupit|eshop|akce najde dotazy blízko nákupu.
- Sekce webu. Na stránkách výraz /blog/|/clanky/ oddělí obsah od kategorií a produktů.
Pozor na jednu věc. Jakmile filtruješ dotazy, z čísel vypadnou anonymizované dotazy. Součet „odpovídá“ a „neodpovídá“ proto nikdy nedá celkové číslo z grafu a není to chyba nástroje.
Indexace a kontrola URL
Přehled Indexování stránek porovnávám s tím, kolik stránek web skutečně má. Když e-shop prodává tisíce produktů a v indexu jich je zlomek, zjišťuju nejdřív, které chybí a proč. Pokud jde o kategorie a produkty, které mají prodávat, řeším to dřív než nový obsah. Nejčastější důvody bývají duplicity bez správného canonicalu, parametry z filtrů a stránky, které Google prošel, ale neuznal za hodné indexu.
U jednotlivé adresy pak pomůže Kontrola URL. Ukáže, kterou verzi stránky Google vybral jako kanonickou, kdy ji naposledy procházel a jak ji vykreslil. Tlačítko pro žádost o indexaci má denní limit. Google přesné číslo nezveřejňuje, mně obvykle přestane fungovat po zhruba desítce adres na službu, takže ho šetřím na nové a podstatně přepsané stránky. Ostatní necháme na sitemapě.
Limity dat, se kterými musíš počítat
Search Console je nejpřesnější zdroj o vyhledávání na Googlu, jaký máš. Přesto data neukazují všechno a kdo to neví, dělá z nich špatné závěry. Tohle jsou omezení, na která narážím nejčastěji, všechna popisuje sám Google v nápovědě.

Anonymizované dotazy jsou ty, které za dva až tři měsíce nezadá víc než pár desítek lidí. Google je kvůli soukromí v tabulce neukáže, v součtu grafu ale jsou. U webů s dlouhým chvostem specifických dotazů je to podstatná část kliknutí, které nikdy neuvidíš rozepsané.
Tabulka v rozhraní ukáže a vyexportuje maximálně 1 000 řádků. API pustí 50 000 řádků denně na web a typ vyhledávání, po 25 000 na jeden dotaz. Úplná data bez limitu řádků dává jen hromadný export do BigQuery, který Google spustil v únoru 2023. Ani ten ale anonymizované dotazy neobsahuje.
Historie sahá 16 měsíců zpátky a co je starší, zmizí. Kdo si data neukládá, nemá za dva roky s čím srovnávat. Běžná data se objeví se zpožděním dvou až tří dnů a dny se počítají v tichomořském čase, takže se úplně nepotkají s Google Analytics 4. Pohled za 24 hodin ukazuje čerstvější čísla, jenže předběžná.
Průměrná pozice je průměr, ne poloha. V grafu jde o nejvyšší výsledek webu, v tabulce o průměr pro daný řádek. AI Overview se navíc počítá jako jedna pozice a všechny odkazy v něm dostanou stejné číslo. Když se pozice zlepší a kliknutí klesnou, jedno z možných vysvětlení je právě odpověď AI nad výsledky. Než to uzavřeš, podívej se na dotaz přímo ve výsledcích a vyluč sezónu.
Propojení s Ahrefs a Marketing Minerem přes API
Rozhraní stačí na rychlý pohled. Na práci pro klienty používám data z GSC napojená přes API do Ahrefs a Marketing Mineru. Důvody jsou praktické, obejdu tím limit 1 000 řádků a dostanu data do nástrojů, kde je kombinuju s hledaností a konkurencí.
Ahrefs po napojení načte až 16 měsíců zpětně a pak data ukládá dál, dokud je účet připojený. Po dvou letech tak mám delší historii, než nabízí samotná Search Console. Ahrefs zároveň porovnává dotazy z GSC s vlastní databází dotazů, což částečně odkryje, co se schovává mezi anonymizovanými dotazy. Proč používám právě tyhle nástroje, rozepisuji v přehledu SEO nástrojů.
V Marketing Mineru beru z GSC hlavně dotazy na dosah první strany a páry stránek, které si konkurují. K nim rovnou dostanu hledanost, takže neřadím podle zobrazení, ale podle toho, kolik lidí dotaz reálně hledá. Měřená data ze Search Console a odhady nástrojů ale nikdy nesčítám do jednoho čísla. Jedno je fakt o mém webu, druhé odhad trhu.
Nejčastější chyby
Většina chyb nevzniká v nástroji, ale ve výkladu čísel. Tyhle vidím u nových klientů nejčastěji, často i ve firmách, které Search Console mají nastavenou roky.
- Služba s předponou jen pro adresu s https a www, zatímco web běží i bez www nebo na subdoméně. Část dat pak v přehledech vůbec není.
- Agentura jako jediný ověřený vlastník. Po skončení spolupráce firma ztratí přístup k vlastním datům. Vlastníkem má být vždy klient, dodavatel stačí jako úplný uživatel.
- Sčítání řádků tabulky a porovnávání s grafem. Nikdy to nesedí kvůli anonymizovaným dotazům a limitu 1 000 řádků.
- Hodnocení úspěchu podle průměrné pozice celého webu. Přidání nových stránek s horší pozicí průměr zhorší, i když návštěvnost roste.
- Interní odkazy s parametry UTM. Každý vytvoří pro Google novou adresu a v Indexování pak přibývají duplicity, které nikdo nezaložil.
- Sitemapa plná přesměrovaných nebo neindexovatelných adres. Google pak hlásí rozdíl mezi odeslanými a indexovanými stránkami, který je jen šum.
- Panika z přehledu Indexování. Stav procházeno, ale neindexováno u stránek s parametry nebo u stránkování bývá v pořádku, u kategorií a produktů ne.
Hodně chyb se ukáže až po změně webu. Když měníš adresy stránek, sleduj v Search Console týdny po spuštění přehled Indexování a stránky s chybou 404. Staré adresy bez přesměrování 301 tam obvykle vyskočí jako první signál a ty máš čas je doplnit.
Search Console patří do každého SEO auditu a já ji otevírám jako první, ještě před crawlem webu. Ukáže, kde Google problém už vidí, a ušetří hodiny hledání v místech, která ho nezajímají. Když ji dnes otevřeš poprvé, začni takhle. Zkontroluj, že vlastníkem je tvoje firma, podívej se do Manuálních opatření, porovnej Indexování s počtem stránek webu a teprve pak hledej dotazy na pozicích 5 až 15.
Otázky kolem Google Search Console
Nejčastější dotazy, které mi klienti k Search Console posílají, a krátké odpovědi na ně. Podrobnosti najdeš v sekcích výš.
Je Google Search Console zdarma?
Ano, celý nástroj i jeho API jsou zdarma. Platí se jen hromadný export do BigQuery, a to za úložiště a dotazy v Google Cloudu, ne za Search Console.
Jak se přihlásit do Google Search Console?
Přes adresu search.google.com/search-console a běžný účet Google. Účet musí být vlastníkem nebo uživatelem služby, jinak data neuvidíš a můžeš jen přidat a ověřit nový web.
Jak přidat web do Search Console?
Zvol Přidat službu, vyber doménovou službu nebo předponu URL a ověř vlastnictví. Doménová služba se ověřuje záznamem TXT v DNS, předpona souborem HTML, značkou meta, přes Google Analytics nebo Google Tag Manager.
Jaký je rozdíl mezi Search Console a Google Analytics 4?
Search Console ukazuje, co se děje ve výsledcích Googlu před kliknutím, tedy zobrazení, pozice, dotazy a míru prokliku. Google Analytics 4 měří, co návštěvník dělá po příchodu na web. Potřebuješ obojí a čísla kliknutí se mezi nimi nikdy přesně nepotkají.
Za jak dlouho se v Search Console objeví data?
První čísla se u nově přidané služby objeví obvykle za pár dní, u úplně nového webu to může trvat až týden. Běžná denní data pak chodí se zpožděním dvou až tří dnů, čerstvější a předběžný je jen pohled za posledních 24 hodin.
Co znamená zkratka GSC?
GSC je zkratka pro Google Search Console. Dřív se nástroj jmenoval Google Webmaster Tools, proto v oboru občas uslyšíš i starší zkratku GWT.

